Bobkovišeň lékařská

Bobkovišeň se řadí k hojně používaným a spolehlivým stálezeleným listnatým keřům u nás. Bobkovišně kvetou drobnými bílými květy, které jsou složeny do zajímavého květenství. Po opylení se vytváří leskle černé plody, které jsou zajímavé především pro ptactvo. Pro člověka jsou mírně jedovaté. Popisovaná odrůda prakticky nekvete.

Etna je mezi bobkovišněmi nejelegantnější zástupkyní. Jedná se o pomalu rostoucí, hustě kompaktní keř. Je ideální jako nádherná zahradní solitera, ale i jako keř pro nízký živý plot, který nemusíte stříhat. Listy jsou tuhé kožovité. Když raší, tak jsou výrazně bronzové a poté přechází v příjemný odstín smaragdově zelené. Tvar je zvláštní. Vejčité listy se směrem k vrcholu rozšiřují a končí téměř naplocho.

Má ráda vlhkou půdu, ne však přemokřenou, mírně kyselou a bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout bývá to podobně jako u ibišků přemokřením, nebo nedostatkem živin či silně vápenatou půdou. V zimě, pokud nemrzne, tak je důležité zalévat. Rostlina nesmí přes zimu vyschnout. V případě omrznutí větviček stačí zkrátit, rostlina brzy obrazí. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy a zůstává sytě zelená. Mrazuvzdorná do -27°C.